From my field recording diary:

I am sitting about 50 meters from the shore of the Zelienka wetland. I can see and feel waterlogged soil all around me. There is an ever-present coldness infused with life. At the same time, the place radiates a fascination with life as such. I listen to the soundscapes around me, and more than once I find myself not listening to the melodies drifting from the trees above me. I'm not trying to decipher who the call belongs to coming from the wetland level. But I listen to the sound itself.
I listen to the common chiffchaff sound in this particular setting.I am fascinated by the natural reverberation, the echo that this place has.
Every place in the world sounds somehow specific and each also has its own unique echo. Recently, after my talk on field recordings, a student, an active musician, came up to me and asked me,
"I'm totally blown away by the sound of your recordings and the space (echo) that your recordings have. Can you please tell me what software reverb on the computer you use which you create such a beautiful echo.
It must be very expensive, right? I told him that I don't use any artificial software for creating an echo, for example, for blackbird singing.
I advised this student one thing. Let him go early in the morning to the coniferous forest 600m above sea level and then to the floodplain forest, where there are many ponds, wetlands and waterlogged areas, and listen to the acoustics of these two environments. Here in the floodplain forest, they will certainly discover a unique reverb. And he won't have to pay any money for it.

By Tomáš Šenkyřík, 2024

-----------------------------------

The relationship between the two critical ecosystems of the Borská lowland, or Bor - aeolian sands and wetlands, shows how the living have always been closely connected with the non-living. Wavy sands, in themselves inhospitable to life, enabled the creation of living environments at the end of the Ice Age – interdune lakes supplied with underground water. Until the 20th century, many of these lakes produced a large amount of organic matter - peat, thanks to various mud and water plants and animals, whose complete decomposition is limited in the absence of air.
One of the fens created in this way is the location of Zelenka (marked as Zelienka or Bahno on some maps), located between the villages of Šaštín and Lakšárska Nová Ves.
However, the coexistence of water and sand did not take place in harmony. Instead, they "negotiated" their positions among themselves, and the arbiter was simply - the chance, based on which they constantly alternated. Sometimes, the sand blew over the wetlands and thus allowed sand-loving vegetation to grow; at other times, the groundwater flowed onto the sandy surface and created a wetland.
The sound of the landscape, in which such a creative switching between ecosystems took place, disappeared irretrievably with the extraction of peat and the expansion of the lowland fertilization infrastructure, the so-called "melioration" in the 1960s to the 1980s. Today's sound of the landscape in the nature reserve Zelienka shows the current revitalization efforts, which are supposed to at least partly correct past decisions, mainly thanks to the increase of local biodiversity.

By Kristína Jamrichová
Special thanks to Michal Hájek

This collection of recordings was made for exhibitions and sound installations:

Quaestio de Aqua et Terra, Kristína a Barbora Jamrichová
Online exhibition, Regeneration, Artyčok. TV, Project Erosion, Nikola Brabcová a Karin Šrubařová

CZ
Z mého filed recording deníku, Zelienka CHKO Zahorie:

Sedím asi 50 metrů od břehu mokřadu Zelienka. Všude kolem mne vidím a cítím podmáčenou půdu. Je tu všudypřítomný chlad prosycený životem. Současně místo vyzařuje fascinaci životem jako takovým. Poslouchám zvukové krajiny kolem sebe a několikrát se přistihnu při tom, že neposlouchám melodie, které se snáší ze stromů nade mnou. Nesnažím se dešifrovat komu patří volání přicházející z hladiny mokřadu. Ale poslouchám zvuk sám o sobě. Poslouchám, jak zní budníček v tomto konkrétním prostředí. Fascinuje mě přirozená ozvěna, echo, jakou toto místo má. Každé místo na světě zní nějak specificky a každé má také svoji jedinečnou ozvěnu. Nedávno za mnou po mé besedě o terénních nahrávkách přišel student, aktivní muzikant, a zeptal se mě: "Já jsem úplně nadšený ze zvuku vašich nahrávek a z prostoru (ozvěny), který vaše nahrávky mají. Můžete mi prosím prozradit, jaký softwarový reverb v počítači používáte, kterým vytváříte tak krásnou ozvěnu. On bude asi hodně drahý, že?" Řekl jsem mu, že žádný umělý software pro vytváření ozvěny, například do zpěvu kosa nepoužívám. Tomuto studentovi jsem poradil jednu věc. Ať jde brzy ráno do jehličnatého lesa 600mnm a potom do lužního lesa, kde je hodně tůní, mokřadů a podmáčených ploch a zaposlouchá se do akustiky těchto dvou prostředí. Zde v lužním lese jistě objeví unikátní reverb. A za něj nebude muset platit žádné peníze.

Tomáš Šenkyřík, 2024

-------------------------------
Vztah dvou významných ekosystémů Borské nížiny neboli Boru – eolických písků a mokřadů, ukazuje, jak bylo živé odjakživa úzce propojené s neživým. Váté písky, samé o sobě pro život nepřívětivé, umožnili na konci doby ledové vznik živoucích prostředí– mezidunových jezírek, zásobovaných podzemní vodou. Mnohá z těchto jezírek produkovala až do 20. století díky různým bahenním a vodním rostlinám a živočichům, kterých úplný rozklad je při nedostatku vzduchu omezen, velké množství organické hmoty – rašeliny.

Jedním z takto vzniknutých slatinných rašelinísk je i lokalita Zelenka (na některých mapách označená jako Zelienka nebo Bahno), ležící mezi obcemi Šaštín a Lakšárska Nová Ves.
Soužití vody a písku se nicméně neodehrávalo v harmonii, spíše své pozice mezi sebou „vyjednávali“, přičemž arbitrem jim byla jednoduše náhoda, na základě které se neustále alternovaly. Někdy písek přefukoval mokřady a umožnil tak nárůst pískomilné vegetaci, jindy podzemní voda vytekla na písčitý povrch a vznikla mokřad.

Zvuk krajiny, v které docházelo k takovému kreativnímu přepínání mezi ekosystémy, nenávratně zmizel s těžbou rašeliny a rozmachem infrastruktury zúrodňování nížiny, tzv. „meliorací“ v šedesátých až osmdesátých letech minulého století. Dnešní zvuk krajiny v přírodní rezervaci Zelienka zobrazuje současné revitalizační snahy, které mají alespoň částečně napravit minulá rozhodnutí, zejména díky zvýšení lokální biodiverzity.

Kristína Jamrichová
Speciální poděkování Michalu Hájkovi

Tento soubor terénních nahrávek byl pořízen u příležitosti výstav a zvukových instalací:

Quaestio de Aqua et Terra, Kristína a Barbora Jamrichová
Online výstava, Regeneration, Artyčok. TV, Projekt Eroze, Nikola Brabcová a Karin Šrubařová